Ahoj,
podzim je cuffing season. Doba, kdy se všichni chceme usazovat, zachumlávat a pít společně s někým kakao. Hledáme protijed na samotu. A o to citlivější jsme vůči představě, že všichni mají kluka, přátele (a šatník) Carrie Bradshaw. Not true. Ostatně jako skoro cokoliv, co najdeš online.
Máme s kamarádkama skupinovou konverzaci. Pokaždé, když jí otevřu je tam osmdesát nepřečtených zpráv a je jedno, jestli jsem jí naposled viděla týden nebo hodinu zpátky. Píšeme si tam variaci na friendship newsletter, nahráváme vzteklé hlasovky a palečkujeme termíny, kdy bysme se mohly setkat IRL.
Sleduju Sex ve městě, Friends a svůj feed na Instagramu a je snadné začít věřit, že každý z nás má aspoň tři besties, se kterými pije každé úterý Cosmopolitan a jezdí na dovolenou. Jenže to není pravda.
My s holkama nejsme schopné se potkat se ani každé osmé úterý, natož se shodnout na tom, jestli máme ten večer koukat na reality shows, dávat si masky, dělat swap a jógu, nebo jít na rave. A to je zbožňuju až za roh a ještě dále. Jenže se děje život. Děti. Věci.
A to mám obrovské štěstí, že je mám. Protože 53 % Američanů má jednoho až tři přátele a pravděpodobně se neznají. Skoro desetina lidí nemá kamaráda ani jednoho.
People are constantly feeling like they’re not living up to their own friendship expectations, and that there’s something wrong with them because they don’t have that core group, píše Self.
Tak kolem sebe vidím čím dál častější otázku, jak si dávat vědět, že na sebe myslíme (nejen posíláním si obrázků Moo Deng). Jak si říct, co je nového, aby to neznělo jako vyumělkovaný startup pitch. Jak nestrávit polovinu setkání omluvami a sliby, že teď už to bude jiný, teď už se budeme vídat častěji. Jak sladit různé skupiny přátel. Jak si projít rozchody s přáteli, kteří už se zbytkem Friends bydlet nechtějí. A jak je jednoho dne spravit.
Tak je mým novoročním předsevzetím dát rave, swap, jógu a nebo aspoň hlasovku s kamarády na první místo. Daleko před cally, Zoomy, konference a služebky, které se v mém kalendáři vždycky tváří strašně důležitě bez ohledu na to, jestli tak zásadní v dlouhém běhu jsou.
Dávejte na sebe pozor,
Pavlína
Co mě teď baví? Časopis: Popeye je japonský časopis, který každé číslo věnuje jednomu niche tématu. // Beauty: Nechtěla jsem, aby mě bavila tak moc, ale blush od Westman Atelier je teď moje nejoblíbenější beauty věc. // Fashion: Steve O Smith. A taky kolekce Penny Martin z The Gentlewoman pro Arket. // Kolaborace: Lego x F1. Víc zeitgeist už to nebude. // Akce: Čtení v Kunsthalle bylo skvělé. Stejně jako všechno, co Pierre s GoodGood dělá. // Pořad: What The Fact na České Televizi má můj hlas nejen v Křišťálovce. // Framework: Brand Lifecycle je part meme, part truth. // Knížka: Dočetla jsem teď Pravidla vkusu, YA fantasy She who became the sun a komiks Persepolis. Chci si přečíst Want o sexuálních fantaziích žen. // Článek: NY Times mají rubriku odpovědí na otázky, co vám vrtají hlavou. Třeba proč vám v hlavě pořád hraje ta jedna písnička.
Kde se potkáme? V podcastu Lit Českého Rozhlasu jsme si povídali s Evou o Book Clubs. // V newsletteru StoryLab jsem dávala tipy na podcasty. // Byro spustilo mentoring pro státní úředníky a já se tam budu primárně věnovat mentees, kteří pracují na inovacích. // Vychází knížka Adély Šponerové o módě, kde si se mnou povídala o hypech a aesthetics. // Na Designbloku si budu povídat s Danem Tržilem o tom, jak algoritmy mění naše vztahy. // Jsem teď v Advisory Boardu Nekrachni - neziskovky, co pomáhá Gen Z lépe operovat s penězi. // Jedu do Ostravy mluvit o budoucnosti vzdělávání na konferenci TalentCity. // Letím do Dominikánské Republiky mluvit na mezinárodní konferenci o budoucnosti. Wohoo. // 27.9. je Noc vědců a taky premiéra Hey Earth Cirk La Putyka.
Kam se přihlásit? #HolkyzMarketingu připravily TikTok miniAkademii. // #HolkyzByznysu spustí tenhle víkend Byznysovou Akademii pro začínající podnikatelky. Mezi lektory patří třeba Klára Losert nebo Irena Zatloukalová. // Já školím v pondělí Trendy.
TŘI ČÍSLA
Tři hodiny
Průměrný Brit stráví na záchodě tři hodiny týdně a tohle číslo neustále roste. Není divu: 39 % lidí tam hledá klid a mír, kterého se jim jinak v běžném dni nedostává. Navíc 65 % lidí si s sebou vždy bere telefon, a tak se nevyhnutelně doba, co tam trávíme, prodlužuje. Tak vznikají hry vyvinuté speciálně na čas strávený za WC: od basketbalového koše a minigolfového hriště až po videohry jako Marvel Snap.
🗓 WaPo vysvětluje, proč tam netrávit víc než deset minut naráz.
+46 %
Nextatlas, trendforecastingová platforma, predikuje 46% nárůst zájmu o last-chance tourism, lidé navštěvují místa před tím než zmizí. Mezi taková místa patří třeba kolonie ohrožených motýlů v Michoacánu v Mexiku, Grest Barrier Reef v Austrálii, sever Kanady, ledovec Mer de Glace ve Francii, nebo Antarktida. Na jednu stranu je cestovní ruch je zodpovědný za až 11 % celosvětových emisí skleníkových plynů, ale na druhou může návštěva podobného místa podpořit ekologičtější chování. Osm z deseti návštěvníků Mer de Glace má v plánu chovat se zodpovědněji a udržitelněji.
🗓 The Atlantic vysvětluje na příkladu Antarktidy, proč podobná místa ze seznamu vynechat.
21 miliónů lidí
Tolik lidí sleduje subReddit Am I the Asshole?, kam lidé sdílí příběhy ze života se stejným otazníkem. Vox to popisuje jako clearinghouse for internet drama, comeuppances, and popcorn gallery judgments on the behavior of strangers. A hlavně je to zábava, která dala vzniknout celému ekosystému: od Twitter účtů, podcasty až po vlastní merch.
🗓 VOX a The Information se na fenomén AITA podívali do detailu. Vox ukazuje v jiném článku, jak tohle fórum zkoumají do detailu psycholové, aby pochopili moralitu.
DVĚ VĚCI
Letištní kontroly
Flat lays jsou zpět v plné síle. Jen teď hledáme kreativnější (a naoko autentičtější) způsoby, jak ukázat, co všechno vlastníme. Letos jsme viděli stoupající popularitu tiktoků s podtitulem Oops, upustila jsem peněženku (jak ukázat nehty a Goyard cardholder naráz), videa What’s in my bag (ideálně s voiceoverem od British Vogue), nebo aesthetics fotky umyvadla. Ale všechny trumfovaly podnosy z letištní security. Ve vyhledávání šly za poslední rok nahoru o 1646 %.
Blogeři je skupovali na Amazonu, ale hlavně zdržovali frontu na letišti. Došlo to tak daleko, že TSA k tomu vydala oficiální vyjádření s prosbou, aby content creators nezpomalovali provoz. (Tady je návod, jak všechno stihnout.)
Samozřejmě cokoliv dělají cool kids, dělají i značky. Tak kurátorovaný podnos sdílela třeba značek kabelek nebo knižní vydavatelství. Ale vy s tím nezačínejte, protože už je tenhle mikrotrend minimálně dva týdny za zenitem. Což je ve světě tiktokových aesthetics celá věčnost.
To ale neznamená, že se podobné flat lays zase neobjeví v trochu jiné podobě. Právě naopak. Kurátorované výběry nás fascinují a vždycky fascinovat budou, vysvětluje GQ:
The things we carry with us are, in some ways, part of us. Hence the interest in what’s in celebrities’ bags or wallets—we think that seeing these things will help us see more of them. (…) Well-worn books; half-used bottles of perfume or tins of Vaseline; notes scratched onto crumpled receipts; dented rings—these objects all betray their physical closeness to the owner, and have a certain magnetism because of it.
A voyeur studies these things to try and learn about someone. But the person carrying them might have the opposite intention: to conceal themselves. We can’t curate our entire lives, but we can curate the accessories we keep on our person. For a younger generation locked out of the housing ladder, holidays—particularly short holidays, where you only need hand luggage—are one of the few real luxuries within reach. A small suitcase or security tray becomes a place where your life can look coherent and in control.
🗓 NY Times dostopovali počátky tohoto trendu k Millenial Decorator, instagramovému účtu s vintage kousky.
Ray-Ban Meta
Půjčila jsem si v létě na chvíli brýle Ray-Ban Meta a od té doby o nich přemýšlím. V dobrém. Jsou odpovědí na chvíle, kdy bych si zrovna přála mít v ruce telefon, ale nechci/nemůžu. Psala jsem o tom už v jednom z minulých newsletteru. Čím dál častěji chceme hodit telefon do oceánu, ale to neznamená, že nechceme mít zaznamenané vzpomínky. A tak redaktor Wired i moje kamarádky tvrdí, že je to teď jejich nejvyužívanější gadget.
Rok zpátky psaly noviny Meta’s Ray-Ban Smart Glasses Fail to Catch On, ale opak je teď pravdou. Jsou tak úspěšné, že Meta zkoumala možnost finančně vstoupit do skupiny, která vyrábí luxusní brýle pro Chanel nebo Oakley. A tím pádem i do Supreme. (Což by v mojí hlavě symbolicky dokončilo transformaci Marka Zuckerberga.)
Teď vydává Meta novou verzi Ray-Ban brýlí. Ta si bude umět zapamatovat, kde jste si zaparkovali auto, říct mi, co je to za rasu psa, nebo v reálném čase tlumočit konverzaci. Tuším, že budu první ve frontě.
👇 AR brýle Orion, které teď Meta také představila na Connect. Ty k prodeji ještě dlouho nebudou několik let, tvrdí Mark. Jsou zatím moc velké a drahé. Tip: Skvělý rozhovor vizi pro smart brýle s ním dělala Cleo Abram.
JEDEN DEEP DIVE: Fandoms
YouTube vydal fandom report a ukazuje, jak moc se tohle téma za poslední dekádu proměnilo. Přidávám k tomu insights z dalších reportů k tématu od Variety, Nielsen, Fandom.com, Kearney, Deloitte, Campaign, Klarna, Zoe Scaman, Disney, MorningConsult, FootballCo, VentureBeat nebo Twitch.
85% lidí online ve věku 14-44 let samy sebe považují za fanoušky. A 58 % z nich bere svůj fandom hodně vážně. Čti: Jsou ochotní hodně utrácet za vstupenky, trička nebo membership.
Průměrně fandíme 7,6 tématům.
80 % jich konzumuje YouTube obsah spojený s jejich fandom aspoň jednou týdne. A 36 % fanoušků říká, že přemýšlí o tématu, kterému fandí aspoň 1x denně.
Casual fans may just consume media, but super fans routinely create media about the object of their fandom, and often spend money on it. In short, the bigger the fan, the more content they are likely to consume and create.
93 % rodičů podporuje fandom svých dětí. A osm z deseti jich společně s nimi kouká na filmy, nebo seriály, kterým jejich děti fandí. I protože třetina z nich říká, že jim to pomáhá najít společná témata.
Gen Alpha čím dál častěji fandí sportům. About half of Alphas stream video content daily, according to the report, and by age 8, most of them are on social media for up to three hours a day. 60 % jich sleduje sportovní zápasy a mají větší inklinaci než starší k tomu stát se superfanoušky.
58 % Gen Z hudebních fanoušků tvrdí, že je to stavební kámen jejich identity. Což je skoro 3x více než je to u Boomers.
Klarna ukazuje vzestup tzv Fandom Fashion: fanoušků, kteří se oblékají v tématu nejnovějšího alba, či koncertního turné Beyoncé nebo Taylor Swift. Třeba zájem o Rhinestone Cowboy Hat rostl v souvislosti s albem Cowboy Carter o 1153 %.
Průměrná doba příslušnosti k fandom je devět let. Ale u hudebních fanoušků je průměrná doba příslušnosti k fandom 18,5 roku. Peaky má fandom údajně dva - během puberty a pak mezi 25-34 lety.
Kearney ukazuje, že čím těžší nám doba přijde, tím více se k fandoms obracíme. Hledáme tam komunitu, pocit, že někam patříme a radost ze života.
Čím dál častěji se obracíme k videohrám. Třetina lidí chodí méně do kina, nebo sledují televizi a #1 aktivita, která jejich čas místo toho vyplnila jsou videohry. Není divu, když 2/3 gamers tvdí, že je to pro ně místo, kde se cítí nejvíce sami sebou. A Gen Z a Mileniálové tvrdí, že se mohou lépe projevit online než offline. I proto:
More than half of movie fans wish more of their favorite movies and TV shows had video game experiences, and 60% of movie fans who are also gamers would like to see more celebrity actors featured in video games.
47 % Gen Z je součástí fandom, který nesleduje nikdo jiný koho znají.
65 % Gen Z sama sebe označuje jako Creators, tzn. sami obsah tvoří. Čti: Už dávno se nedají publika rozdělovat na tvůrce a konzumenty. Všichni jsou dnes vším.
66 % Gen Z tvrdí, že tráví víc času s obsahem, který téma rozvádí, než s věcí samotnou. Mohou to být reakční videa, recenze, debaty v komunitě, která kolem tématu vznikla. A nebo návštěvy offline míst. Fan content expanded the cultural moment, allowing viewers to re-experience and reinterpret it through different lenses. Díky tomu tráví tématem víc času a budují si k němu zapálenější vztah.
Čím většími jsou fanoušky, tím jsou vyhraněnější vůči tomu, co jejich idol dělá. Nebo jak na něj reaguje zbytek světa. Ukázkou mohou být třeba Swifties nebo MAGA. Super-fandom can be blind. Hyper-engaged consumers can be highly opinionated—and vocal—about what they see as “right” or “wrong” for their favorite brand. 3/4 fanoušků tvrdí, že se v minulosti dostali do střetu s nejbližším okolím, nebo jiným fandom.
🗓 Co ještě číst, pokud vás tohle téma zajímá? Já jsem psala o tom
co to je Creator Economy a jak se proměnila. Bonus: SSense zmapoval historii fashion fandoms.
Pokud jste dočetli až sem, tak posílám článek, o kterém teď přemýšlím jako někdo, kdo celé dětství sbíral jedničky a stipendia, hodně často. Vox píše o tom, že rovnice nadané děti = depresivní dospělí je častější než to může na první pohled vypadat.